|
|
Vztah mezi plochou a počtem druhů ptáků: variabilita mezi prostředími mírného pásu
Gaigr, Matěj ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Vztah mezi plochou a počtem druhů organismů je jedním nejstarších a nejstudovanějších principů v přírodě, často je označován jeden ze zákonů v gům slouží především k modelování předpokládaného počtu druhů na určitém území. SAR totiž říká, že čím větší je měřená oblast, tím více druhů se na ní bude vyskytovat. Zároveň locha není jediným faktorem ovlivňujícím diverzitu druhů - často studovaným faktorem ovlivňujícím je také heterogenita habitatů. Počet druhů na území bývá positivně ovlivňován Velký vliv na to mají faktory, které s positivně korelují Mezi tyto faktory se řadí druhová diverzita vegetace, míra energetické produktivity, počet mikrohabitatů, vliv disturbancí nebo množství rozdílných zdrojů potravy. Jednotlivé biotopy mírného pásu se liší relativním přínosem jejím dopadu na pozorovaný počet druhů Na druhovou početnost nemá vliv pouze heterogenita habitatů, ale i další faktory, například nadmořská výška, klima nebo latituda. Nejvíce ovlivněným Hlavním vlivem zapříčiňujícím vysokou heterogenitu v lesích je vertikální Ostatní biotopy mírného pásu jsou spíše horizontálně diverzifikované nich takové množství druhů jako v lesích á velké využití i v ochranářské biologii při plánování chráněných území. Chráněná území by měla být aná tak, aby v nich bylo obsaženo co ne více různých typů habitatů, které se...
|
|
|
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
|
|
|
Drivers of avian diversity on an altitudinal gradient of Mount Cameroon
Djomo Nana, Eric ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Waltert, Matthias (oponent)
Altitudinal gradients constitute a powerful test system for understanding distribution of species around the globe. Tropical mountains are quite rich in species even after controlling for environmental productivity, and are ideally suited for studying patterns of species distributions because they have had sufficient time for species to produce a response to environmental changes that affect their life histories. In this thesis, I investigate basic ecological mechanisms potentially behind avian distribution patterns along an altitudinal gradient in West-Central Africa. I used data collected with four methodological approaches (point counts, mist netting, random walks and artificial nest experiments) along an altitudinal gradient on Mt. Cameroon from October 2011 to September 2013. This work is focused on two interrelated themes: selection pressures on life histories (Chapters 1, 2, 3 & 4), and avian assemblage structures (Chapters 5 & 6). In the General Introduction, I present an overview of the study area with conservation implications of the study and my study objectives. In Chapters 1, 2 & 3, I investigate how selection pressures, i.e., nest predation and parasitism by haematozoa, affect bird assemblages. I used artificial nest experiments to assess nest predation rates in Chapters 1 & 2, and my...
|
|
|
Vliv vysychání a zarůstání mokřadů mírného pásu na diverzitu a početnost ptáků
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Mokřadní ekosystémy jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů. Jejich biodiverzita souvisí zejména s jejich různorodou podobou, která mnohdy dokáže podporovat velké množství organismů, včetně ptáků. Vzhled a adaptace tato zvířata připravila na život ve vodních podmínkách, některé druhy se staly přímo závislými na vodním prostředí. Mokřady jsou jimi využívány při shá- nění potravy, rozmnožování i hnízdění a různé druhy ptáků vyžadují i rozdílné podmínky prostředí, jejichž výhodnost se pro jednotlivé skupiny ptáků může v závislosti na jejich ekologii lišit. Vysy- chání a zarůstání mokřadů představuje pro tyto ekosystémy hrozbu a přítomné ptáky ovlivňuje v různé míře právě vzhledem k jejich různorodým adaptacím a schopnostem. Efektivita lovu, a stejně tak dostupnost potravy, může být ovlivněna změnami v rostlinném společenstvu, jeho roz- sahu i hustotě a v hloubce vody. Tyto proměny mohou mít různý vliv i na hnízdění ptáků, jednak s ohledem na výběr hnízdiště, jednak i na přežití a úspěšnost hnízd, hlavně co se predace týče, jež je zvýšena s nižší hloubkou vody i nižším zakrytím hnízd. Vlivy těchto habitatových proměn však nelze mezi všemi ptačími druhy zobecňovat a v případě managementu je třeba na tyto poznatky pamatovat. Možností je vytváření nových mokřadních oblastí nebo obnova, kdy se...
|
|
|
Bird Communities Along the Altitudinal Gradient on Mt. Cameroon: Perspectives from Mist Nets
Petruf, Miroslav ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
v slovenčine Kamerunská hora je centrom diverzity a endemizmu v Afrike. Nedávny výskum vtáčích spoločenstiev založený na bodových meraniach na tejto hore zistil, že druhová bohatosť je podobne vysoká pozdĺž celého nížinného gradientu, a že vysokohorské populácie vtákov sú na rozdiel od nížinných populácií veľmi početné. Zanalyzoval som dáta o zložení vtáčích spoločenstiev, ich druhovej bohatosti a ich početnosti, namerané alternatívnou kvantitatívnou metódou - dvesto metrov dlhými sieťami postavenými v podraste lesa po dobu troch dní v siedmych nadmorských výškach pozdĺž južného svahu Kamerunskej hory. Najprv som sa zameral na technické limity tejto metódy a potvrdil som všeobecne prijaté domnienky, že siete efektívne zachytávajú malé vtáky s hmotnosťou pod 33 g, a že počet jedincov po prvom dni väčšinou klesne, pričom počet novo zaznamenaných druhov klesne vždy. V nížinnom pralese s husto zarastenými, vysokými korunami stromov a riedkym podrastom zachytili siete najmä vtáky aktívne zháňajúce potravu na zemi a v podraste. V oblasti na hranici nížinného a vysokohorského pralesa, ktorá je charakteristická rozľahlými otvorenými plochami a hustým podrastom, sa do sietí chytali podobné proporcie vtákov zo všetkých lesných poschodí, a vo vysokohorskom pralese s relatívne riedkymi korunami stromov a...
|
|
|
Funkční diverzita ptačích společenstev na ostrovech Oceánie
KOTOUNOVÁ, Adéla
Funkční diverzita je důležitou součástí biodiverzity a popisuje, jak organismy ovlivňují životní prostředí a jak reagují na změny v něm. Nejdříve jsem přezkoumala současné znalosti o funkční diverzitě, protože jejich výzkum neustále narůstá a rychle se objevují nové indexy. Funkční diverzita se nejčastěji počítá pro rostlinná společenstva, pro které je v současné době nejvíce dostupných informací. Proto jsem se snažila popsat funkční diverzitu ptačích společenstev na ostrovech Oceánie.
|
|
|
Drivers of avian diversity on an altitudinal gradient of Mount Cameroon
Djomo Nana, Eric ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Waltert, Matthias (oponent)
Altitudinal gradients constitute a powerful test system for understanding distribution of species around the globe. Tropical mountains are quite rich in species even after controlling for environmental productivity, and are ideally suited for studying patterns of species distributions because they have had sufficient time for species to produce a response to environmental changes that affect their life histories. In this thesis, I investigate basic ecological mechanisms potentially behind avian distribution patterns along an altitudinal gradient in West-Central Africa. I used data collected with four methodological approaches (point counts, mist netting, random walks and artificial nest experiments) along an altitudinal gradient on Mt. Cameroon from October 2011 to September 2013. This work is focused on two interrelated themes: selection pressures on life histories (Chapters 1, 2, 3 & 4), and avian assemblage structures (Chapters 5 & 6). In the General Introduction, I present an overview of the study area with conservation implications of the study and my study objectives. In Chapters 1, 2 & 3, I investigate how selection pressures, i.e., nest predation and parasitism by haematozoa, affect bird assemblages. I used artificial nest experiments to assess nest predation rates in Chapters 1 & 2, and my...
|
|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
|
|
Ptačí společenstva v porostech invazní křídlatky (Reynoutria sp. div.)
Hajzlerová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Mnohé invazní druhy rostlin jsou studovány pouze s ohledem na jejich dopad na původní druhy rostlin. O změnách způsobenými invazemi rostlin na organismy vyšších trofických úrovní, kam patří i ptáci, víme velmi málo. Tyto informace jsou přitom důležité k ucelení poznatků o vlivu invazních rostlin na původní společenstva, což je potřebné pro rozhodování o managementu na invadovaných plochách. Tato práce se věnuje interakcím mezi invazní křídlatkou (Reynoutria sp. div., dále jen křídlatka) a ptačími společenstvy. Podél tří řek jsem zaznamenávala výskyt ptačích druhů v lokalitách s porosty křídlatky a zároveň i v lokalitách bez jejího výskytu. Mapování ptačích druhů probíhala v hnízdní sezóně v letech 2011 a 2012 v okolí měst Frýdek-Místek a Valašské Meziříčí. Zajímalo nás především, (i) jestli přítomnost porostů křídlatky ovlivňuje výskyt ptáků ve sledovaných lokalitách a (ii) jaké společné vlastnosti ptačích druhů jsou nejvíce ovlivněné rozšířením křídlatky. Z výsledků vyplývá pozitivní vztah rákosníka zpěvného a sýkory koňadry na lokality s vysokým porostem křídlatky a negativní vztah konipasa horského. Mezidruhové srovnání společných vlastností ukázalo, že křídlatka více ovlivňuje početnost ptáků v nižších patrech vegetace, a to hlavně negativně, ale druhy žijící v bylinách reagují na křídlatku...
|
host ::
RSS.